|
|
Analýza konstrukčních, statických a proporčních kritérií románských a předrománských rotund.
Kříž, Pavel ; Kalousek, Lubor (oponent) ; Unger,, Josef (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Disertační práce svým tématem navazuje na předchozí disertace v oboru rekonstrukcí historických staveb, které byly na Ústavu pozemního stavitelství Stavební fakulty VUT v Brně, vypracovány a obhájeny. Objekty, kterými se práce zabývá, jsou předrománské a románské okrouhlé kostely, nazývané rotundy, které vznikaly od 9. do 13. století. Tyto, svým tvarem specifické kostely, se vyskytují zejména na historickém území Velké Moravy a v omezené míře i v okolních zemích. Dobou svého vzniku se řadí k nejstarším zděným stavbám, které na našem území vznikaly a některé rotundy jsou nejstarší dochované zděné stavby na území ČR. Z tohoto pohledu jsou to tedy jedny z nejcennějších stavebních památek u nás. Část těchto staveb v průběhu historie zanikla a jsou známy pouze z archeologických nálezů nebo z písemných záznamů. Některé také ještě čekají na objevení. Existující objekty prošly v mnoha případech různými stavebními úpravami. Z důvodu stáří jsou počátky historie těchto objektů zahaleny mnoha tajemstvími a to je jeden z důvodů, proč na sebe dlouhá léta přitahují pozornost mnoha badatelů zejména z oboru archeologie, historie a historie umění. Při bádání odborníků z těchto oborů vzniká celá řada otázek, které mají interdisciplinární charakter a pro jejich odvození je potřeba spolupráce řady odborníků z různých oborů a jedním z těchto oborů je i stavitelství. Disertační práce se zabývá analýzou proporčních, konstrukčních a statických souvislostí výstavby předrománských a románských rotund. Výsledky této disertační práce jsou zejména závěry proporční analýzy, ve které autor ověřil některé hypotézy uvažované odbornou veřejností v souvislosti s problematikou románských rotund. Jedná se zejména o ověření hypotézy o používání historických jednotek při navrhování rotund, dále o hypotézy uvažující nějaký proporční kánon, případně používání nějakých univerzálních poměrových proporčních pravidel pro navrhování půdorysných i vertikálních rozměrů. Proporční analýza také ověřila někter
|
|
|
Kostel nanebevzetí Panny Marie v Tismicích
Skolil, Martin ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Patrný, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích. Shromažďuje a hodnotí dosavadní bádání. Nastiňuje historický i kunsthistorický kontext. Podrobně analyzuje stavební typ baziliky a její dekorativní prvky. Práce také otevírá otázky přesnější datace kostela, způsob jeho fundace nebo problematiku přestaveb kostela v pozdějších dobách. Závěrem kostel interpretuje a vsází do dobového kontextu.
|
|
|
České románské umění se zaměřením na vybrané kostely v Hosíně, v Jakubu a na hoře Říp. Pracovní list pro 2. stupeň ZŠ.
VACKOVÁ, Terezie
Teoretická část bakalářské práce se zabývá románskou architekturou v křesťanské Evropě, především na území České republiky. Je zde popsáno několik typů staveb s konkrétními příklady. Dále tato práce představuje kostel sv. Petra a Pavla v Hosíně, jenž v sobě ukrývá románský kostelík s gotickými nástěnnými malbami, kostel sv. Jakuba v obci Jakub u Kutné Hory, který je známý svou jedinečnou reliéfní výzdobou v jižním průčelí, a rotundu sv. Jiří a Vojtěcha na hoře Říp. Druhý úsek teoretické části této práce se věnuje pracovním listům. Zaměřuje se především na jejich význam ve výtvarné výchově a na formu funkčních pracovních listů. Praktická část bakalářské práce se zabývá tvorbou pracovních listů pro žáky 2. stupně základních škol na téma románské architektury a kostel sv. Petra a Pavla v Hosíně.
|
|
|
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele Hostivaři
Truncová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
1 Anotace Tématem mé bakalářské práce je středověký jednolodní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři v Praze. Velmi cenným reliktem se staly nedávno objevené malby z druhé poloviny 13. století v apsidě kostela s ústřední kompozicí Majestas Domini. Má práce by měla být shrnutím dosavadních poznatků o kostele tak, aby vytvářela ucelený doklad, který ještě doposud nebyl sepsán. Klíčová slova Středověk, středověká architektura, románská architektura, nástěnná malba, Hostivař, sv. Jan Křtitel, Poslední soud
|
|
|
Analýza konstrukčních, statických a proporčních kritérií románských a předrománských rotund.
Kříž, Pavel ; Kalousek, Lubor (oponent) ; Unger,, Josef (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Disertační práce svým tématem navazuje na předchozí disertace v oboru rekonstrukcí historických staveb, které byly na Ústavu pozemního stavitelství Stavební fakulty VUT v Brně, vypracovány a obhájeny. Objekty, kterými se práce zabývá, jsou předrománské a románské okrouhlé kostely, nazývané rotundy, které vznikaly od 9. do 13. století. Tyto, svým tvarem specifické kostely, se vyskytují zejména na historickém území Velké Moravy a v omezené míře i v okolních zemích. Dobou svého vzniku se řadí k nejstarším zděným stavbám, které na našem území vznikaly a některé rotundy jsou nejstarší dochované zděné stavby na území ČR. Z tohoto pohledu jsou to tedy jedny z nejcennějších stavebních památek u nás. Část těchto staveb v průběhu historie zanikla a jsou známy pouze z archeologických nálezů nebo z písemných záznamů. Některé také ještě čekají na objevení. Existující objekty prošly v mnoha případech různými stavebními úpravami. Z důvodu stáří jsou počátky historie těchto objektů zahaleny mnoha tajemstvími a to je jeden z důvodů, proč na sebe dlouhá léta přitahují pozornost mnoha badatelů zejména z oboru archeologie, historie a historie umění. Při bádání odborníků z těchto oborů vzniká celá řada otázek, které mají interdisciplinární charakter a pro jejich odvození je potřeba spolupráce řady odborníků z různých oborů a jedním z těchto oborů je i stavitelství. Disertační práce se zabývá analýzou proporčních, konstrukčních a statických souvislostí výstavby předrománských a románských rotund. Výsledky této disertační práce jsou zejména závěry proporční analýzy, ve které autor ověřil některé hypotézy uvažované odbornou veřejností v souvislosti s problematikou románských rotund. Jedná se zejména o ověření hypotézy o používání historických jednotek při navrhování rotund, dále o hypotézy uvažující nějaký proporční kánon, případně používání nějakých univerzálních poměrových proporčních pravidel pro navrhování půdorysných i vertikálních rozměrů. Proporční analýza také ověřila někter
|
|
|
Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem
Vaníček, Michal ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Žižka, Jan (oponent)
4 Abstrakt Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem náleží k nejvýznamnějším, ale zároveň i k nejpozoruhodnějším středověkým sakrálním památkám v Čechách. Výjimečný je především typ kostela, tedy patrová románská kaple, která nemá ve své formě na našem území jiného zastoupení. Neméně významná je pak mimořádně kvalitní sochařská výzdoba portálu kostela, která úrovní svého provedení dosahuje evropského měřítka a která je navíc zasazena do původně otevřené románské předsíně, která na našem území rovněž nemá obdobu. Od doby prvního odborného bádání Jana Erazima Wocela před více jak sto sedmdesáti lety byla sepsána řada studií a článků, které každá následující generace historiků a historiků umění obohatila řadou hypotéz a tezí o vzniku kostela a jeho uměleckého programu. Řada nepřesností a domněnek se povedla vyvrátit systematickým zpracováním písemných a stavebně historických pramenů, které se podařilo získat při opravě kostela v prvním desetiletí tohoto století. Přesto zde stále zůstává řada nadále otevřených otázek, na které nejsme schopni odpovědět. Románský kostel v Záboří nad Labem byl postaven pravděpodobně okolo roku 1142, tedy roku, ve kterém byl založen nedaleký sedlecký klášter. Za iniciátora stavby je tradičně považován velmož Miroslav z Cimburka, zakladatel právě blízkého kláštera v Sedlci. První...
|
host ::
RSS.